Deset světů
Na základě četby Lotosové sútry vytvořil v šestém století čínský buddhista T'ien-t'ai systém, který klasifikuje lidské prožitky do deseti stavů, čili "světů". Ničiren toto učení Deseti světůpřijal a rozvedldále, přičemž zdůrazňuje vnitřní subjektivní podstatu těchto světů. "Na otázku, kde přesně nalezneme Peklo a kde Buddhu, odpovídá jedna sútra, že Peklo existuje v podzemí a jiná praví, že Buddha se nachází na západě. Avšak bližší zkoumání odhaluje, že obojí existuje v našem pět stop vysokém těle."Co je tedy těchto Deset světů? Seřazeno od nejméně k nejvíce žádanému jsou to: Peklo-stav zoufalství, ve kterém je člověk zcela přemožen utrpením;Hlad-stavovládaný klamnými touhami, které nemohou být nikdy uspokojeny; Animalita- instinktivní strach ze silnějších a týrání slabších; Hněv - stav charakterizovaný bezuzdnou potřebou vyvyšovat se a vládnout druhým a často také předstíráním dobra a moudrost. Na základě destruktivní negativity, kterou představují, se tyto čtyři stavy označují jako "Čtyři cesty zla". Dalšími světy jsou:Lidskost- pokojný stav, vyznačující se schopností jasně uvažovat a činit klidné úsudky.Ačkoliv se jedná onaši základní lidskou identitou, může být tento stav velmi křehký a pokud je konfrontován s negativními podmínkami, často podlehne jednomu z nižších životních stavů. Nebe je stav radosti vyplývající ze splněných přání či nenaplněného utrpení. Tyto světy jsou někdy společně označovány jako "Šest nižších světů". Všechny tyto světy jsou v podstatě reakcemi na měnící se vnější okolnosti, ve kterých zažíváme nedostatek skutečné svobody a nezávislosti.
Jako "Čtyři vznešené stavy" označuje Buddhismus úsilí žít poctivě, naplněn vnitřní svobodou a soucitem. Poznánípopisuje aspiraci na osvícení, zatímco Uvědomění označuje schopnost z vlastní síly pochopit pravou podstatu jevů. Společně jsou tyto dva světy někdy označovány jako "Dva vehikly", jelikož lidév tomto stavu jsou částečně osvíceni a osvobozeni od některých pomýlených přání. Avšak tyto dva světy mohou být velice sebestředné a v mnohých buddhistických textech se dočteme, jak Buddha lidi Dvou vehiklů napomínal za jejich sobeckost a samolibost. Svět Bódhisattvyje naplněn soucitem a úsilím pro blaho druhých. Je to stav, ve kterém překonáme egoismus.Mahájána buddhismus obzvlášť zdůrazňuje Bódhisattvu jako ideál lidského chování. Buddhovství je stav úplné a dokonalé svobody, ve kterém je člověk schopen vychutnávat pocit jednoty se základní životní sílou vesmíru. Pro člověkave stavu Buddhovství může být vše, včetně nevyhnutelných životních zkoušek způsobených nemocemi, stářím a smrtí, příležitostí k radosti a naplnění. Vnitřní stav Buddhovství se projevuje altruismem a činy ve světě Bódhisattvy. To nás přivádí ke klíčovému aspektu Ničirenovachápání Deseti světů. Každý svět obsahuje zbylých devět. Jak Ničiren vysvětluje: "I bezcitný ničema miluje svoji ženu a děti. Také on má v sobě část světa Bódhisattvy." Taktoexistuje potenciálosvícené moudrosti a činů světa Buddhovství i v člověku, jehož životu dominují nižší životní stavy jako Peklo,Hlad či Animalita. A naopak. Životní stav Buddhovství není oddělen od ostatních devíti světů. Proto mohou moudrost, vitalita a odvaha Buddhovstvíproniknout do dalších stavů a změnittak chování člověka, kterého ovládá například Hněv. Pod vlivem světů Buddhovství či Bódhisattvy může být Hněv vitální sílou pro boj s nespravedlností a za přeměnu lidské společnosti. Smyslem buddhistické praxe (kterou je pro buddhisty Ničirenova buddhismu recitace fráze Nam-mjóhó-renge-kjó) je vyvolat životní stav Buddhovství, který dovede ozářit naše životy a umožní nám vytvořit trvalou hodnotu na naší věčné cestě napříč všemi Deset světy. |
copyright (c) 2014 Sóka Gakkai Česká Republika. All Rights Reserved. |