Devět druhů vědomí
Buddhistické učení o devíti druzích vědomí nabízí základ k zevrubnému pochopení toho,kdo vlastně jsme, naši skutečnou identitu. Vysvětluje také, jak buddhismus pohlíží na věčnou kontinuitu cyklů našich životů a smrtí. Tento pohled na lidskou bytost je výsledkem tisíců let intenzivního zkoumání sama sebe, podstaty vědomí . Z historického pohledu je to snaha zakotvená v úsilí zažít a vysvětlit podstatu Šakjamuniho osvícení pod stromem bóddhi, před nějakými 2 500 lety.
Devět druhů vědomí lze považovat za odlišné úrovně vědomí, které spolu neustále kooperují a utvářejí náš život. Slovo ve sanskritu vijnÄ, které se překládá jako vědomí, zahrnuje celou řadu aktivit, jako vnímání, , vědomí, a vědomé přemýšlení. Prvními pěti druhy vědomí jsou,smysly zraku, sluchu,čichu chuti a hmatu .Šesté vědomí je funkce, která zahrnuje a zpracovává rozličné smyslové vjemy, aby utvořlla celkový obraz či myšlenku, identifikuje co nám našich pět smyslů sděluje. Je to především těchto šest funkcí života, kterými provádíme každodenní činnost.
Pod úrovní tohoto vědomí je sedmé vědomí. Na rozdíl těch úrovní vědomí, které jsou směrovány směrem k vnějšímu světu, je sedmé vědomí směrováno k našemu vnitřnímu životu, a je do značné miry nezávislé na smyslových vjemech. Sedmé vědomí je základem našich smyslů individuální identity; spojení naší odlišnosti a oddělení od ostatních má svůj základ v tomto vědomí, jak náš smysl činí dobře a špatně.
Pod sedmým vědomím , buddhismus objasňuje hlubší úroveň , osmou neboli Älaya vědomí, také známé jako vědomí nikdy-nehynoucí nebo sklad vědomí. Přebývá tam energie naší karmy. Zatímco prvních sedm druhů vědomí se smrtí vytrácí, osmé vědomí zůstává přes cykly aktivního života a skrytou smrt. Lze na něj pohlížet jako na životní tok, který podporuje ostatní vědomí. Zážitky popsané těmi, kteří prodělali klinickou smrt a znovu oživli, mohou být prožitkem na hranici sedmého a osmého vědomí.
Pochopení těchto úrovní vědomí a jejich vzájemné působení, může nabídnout cenné porozumění podstaty života a sebe samého stejně tak, jako poukázání na vyřešení fundamentálních problémů, kterým lidstvo čelí.
Podle buddhistických učení jsou určité, hluboko usazené falešné představy o sedmém vědomí, týkající se povahy sebe sama. Tyto klamy pramení ze vztahů mezi sedmou a osmou úrovní vědomí a projevují se jako základní egoismus.
Buddhistická učení popisují sedmý stupeň jako vynořující se z osmého vědomí : je vždy zaměřen na osmé vědomí jednotlivce, které jej vnímá jako něco stálého,jedinečného a odděleného od jiných věcí. Ve skutečnosti je osmé vědomí stav neustálém proudění. Na této úrovni naše životy neustále reagují a mají jeden na druhý vážný vliv . Vnímání zafixovaného a izolovaného já, které sedmé vědomí vytváří, je tak klamné.
Sedmé vědomí patří místu pro strach ze smrti. Jsme neschopni vnímat skutečnou podstatu osmého vědomí jako trvalý proud životní energie, představujeme si, že osmé vědomí bude po smrti navždy mrtvé. Strach ze smrti tak má kořeny v hlubokém podvědomí.
Falešná představa, že osmé vědomí je pravé já člověka je také označováno za elementární neznalost, odvádí stranou pryč od propojení všech bytostí. Je to tento smysl lidského já, jenž odděluje a izoluje od jiných, který umožňuje růst diskriminaci,desktruktivní aroganci a bezuzdné hamižnosti. Lidstvem pustošené přírodní prostředí je dalším jasně viditelným výsledkem.
Buddhismus předpokládá, že naše myšlenky, slova a skutky nezvratně vytvářejí otisk v hluboké úrovni osmého druhu vědomí. To je to, co buddhisté označují jako karmu. Deváté vědomi je proto označováno jako karmické skladiště-místo, kde se tato karmická semínka shromažďují..Tato semínka čili skrytá energie, mohou být jak pozitivní, tak negativní; devátý druh vědomí zůstává neutrální a stejnou měrou vnímá oba dva typy karmického otisku. Energie se projeví, když okolnosti nazrají. Skryté pozitivní příčiny se mohou projevit jako pozitivní výsledky v životě člověka a jako pozitivní psychologické funkce, jako důvěra, nenásilnost, sebekontrola, soucítění a moudrost. Skryté negativní příčiny se mohou projevit v různých formách falešných představ a destruktivního chování a umožňují růst našeho utrpení a utrpení jiných lidí.
I když je představa skladu vědomí užitečná, pravdivější představa může být, představa dravého proudu karmické energie. Tato energie se neustále, bez ustání pohybuje a formuje naše životy a zkušenosti. Naše, z tohoto vyplývající myšlenky a činy jsou pak zpětnou vazbou do tohoto karmického toku. Kvality karmického toku je to, co odlišuje každého z nás – co tvoří naše unikátní já. Tok energie se neustále mění, avšak podobně jako u řeky zůstává identický a konzistentní i přes postupné cykly života a smrti. Je to aspekt neustálého toku, nedostatek stálosti, co otevírá možnost přeměny osmého vědomí. Správně pochopeno - to je proč je je karma odlišná od neměnného a nevyhnutelného osudu.,
Je pak tedy otázkou, jak zvýšíme rovnováhu pozitivní karmy. To je základ pro různé formy buddhistické praxe, že v našem životě hledají známky pozitivních příčin. Když jsme lapeni do cyklu negativních příčin a negativních následků, je těžké, vyhnout se vytváření dalších negativních příčin a my se obracíme k nejzákladnější úrovni vědomí, k devátému vědomí, čili k amala vědomí
To, co lze považovat za samotný život vesmíru; se nazývá fundamentálně čisté vědomí. Nedotčené prací karmy představuje toto vědomí naše opravdové, věčné já. Revolučním aspektem Ničirenova buddhismu je to, že se snaží přímo vyvolat energii tohoto vědomí-osvícenou podstatu Buddhy-a tak čistí ostatní, povrchnější stupně vědomí. Velká síla proudu devátého vědomí změní i zablokovaný negativní otisk karmy v osmém druhu vědomí. Jelikož osmé vědomí překračuje hranice jednotlivce ve spojení s latentní energií rodiny jednotlivce, jeho etnické skupiny a také energií zvířat a rostlin, pozitivní změny v této karmické energii se stanou "ozubenými kolečky" pro změnu v životě lidí. Jak president SGI Ikeda píše, "Když aktivujeme toto základní čisté vědomí, životní energie dobré a špatné karmy je nasměrována směrem ke tvorbě hodnot; a mysl a vědomí…lidstva splyne se současným soucítěním a moudrostí." Ničiren zjistil, že praktikování - čantování fráze Nam-mjóhó-renge-kjó, je základní prostředek pro aktivaci devátého druhu vědomí v našem životě.
Když jsou transformovány jednotlivé stupně vědomí, tak každý z nich umožňuje růst jedinečné formy moudrosti. Moudrost vrozená osmému vědomí nám umožňuje vnímat nás samotné, naše zkušenosti a jiné jevy s dokonalou jasností a hlubokým uznáním propojení a vzájemné závislosti všech věcí. Jak jsou hluboko zakořeněné falešné představy sedmého vědomí přeměněny, je jednotlivec schopen překonat strach ze smrti a stejně tak agresi a násilí, které z tohoto strachu pramení. Vzrůstající moudrost nám umožňuje vnímat elementární rovnost všech žijících bytostí a jednat s nimi na základě neměnného respektu. To je ten druh přeměny a moudrosti, které jsou velmi žádoucí v našem dnešním světě