Přeměna jedu na lék

Členové SGI, když popisují , jak jim jejich buddhistická praxe umožnila transformovat těžkou, negativní či bolestivou situaci na něco pozitivního, často mluví o "přeměně jedu na lék".

V nejzákladnějším slova smyslu "přeměna jedu na lék" odpovídá přeměně mylných podnětů na osvícení. V pojednání "O velké dokonalé moudrosti", připisovanému indickému, buddhistickému filozofovi ze třetího století Nagarjunovi, se přirovnává Lotosová sútra k " velkému lékaři, který mění jed na lék". Je to proto, že Lotosová sutra otevírá možnost osvícení pro lidi, jejichž arogance a samolibost jim způsobila " zničení semínek Buddhovství". V ranných sútrách byli takoví lidé odsouzeni jako bytosti, neschopné se stát Buddhou. Důležitým důsledkem tohoto principu je to, že není nikoho, kdo je mimo spasení.

Ve svém dopise " O prvním slyšení učení nevyššího vehiklu " Ničiren tuto myšlenku rozvádí a říká, že využitím síly Mystického Zákona Nam-mjóhó-renge-kjó může člověk přeměnit tři cesty mylných impulzů, karmu a utrpení na tři přednosti Buddhy, t.j.. tělo Dharmy, moudrost a zrovnoprávnění.

To může být chápáno, že jakoukoliv nepříznivou situaci lze přeměnit na zdroj hodnoty. V zásadě je to kvůli výzvě a překonání bolestných okolností, že rosteme jako lidské bytosti
Jak reagujeme na nevyhnutelná utrpení v životě, to je tím klíčem. Negativní, bolestivé zkušenosti jsou často nezbytné, aby nás motivovaly. Jedna buddhistická kniha popisuje nemoc jako probuzení touhy hledat pravdu. Podobně jsou lidé během života inspirováni oddaností věci míru a spravedlnosti kvůli jejich zkušenostem s válkou a nespravedlností.

Proces přeměny jedu na lék začíná, když přistoupíme k obtížným situacím jako k možnosti přemýšlet sami o sobě a posílit a rozvinout naši odvahu a soucítění. Čím vice jsme toto schopni dělat, tím více jsme schopni zvětšit vitalitu a moudrost a pochopit skutečně rozsáhlý životní stav.

Utrpení tak může sloužit jako odrazový můstek k hlubšímu zážitku štěstí. Z buddhistického pohledu , je všem negativním zkušenostem vrozen skutečný pozitivní potenciál. Avšak když jsme poraženi trápením či reagujeme na vyzývajíci okolnosti negativním a destruktivním způsobem, původní "jed" se nezmění, nýbrž zůstává jedem.

Buddhismus učí, že utrpení pochází z karmy, příčin, které jsme si my sami vytvořili..Buddhistické učení o karmě je o osobní zodpovědnosti. Je tudíž naší zodpovědností přeměnit utrpení na hodnoty vytvářející zkušenosti. Buddhistický pohled na karmu není fixní či fatalistický – i tu nejtěžší karmu lze přeměnit.

Prožít těžkou situaci--nemoc, ztrátu zaměstnání, úmrtí blízké osoby, zradu- a využít ji jako příležitost k prohloubení našeho smyslu osobní zodpovědnosti, můžeme získat a rozvinout druh sebepoznání, ze kterého pramení prospěch. Buddhismus učí, že sebepoznání je ve skutečnosti uvědomění si našeho vlastního nekonečného potenciálu, naší nekonečné schopnosti vnitřní síly, moudrosti a soucítění. Tento nekonečný potenciál je označován jako naše "Buddhova přirozenost".

Původní význam fráze "přeměny jedu na lék" odpovídá této úrovni sebepoznání. V kapitole Lotosové sútry " Víra a Porozumění", Subhuti a další Buddhovi dlouholetí žáci odpovídají prororoctví, že další žák, Šariputra, dosáhne nejvyššího osvícení. Žáci připustili, že před dávnými časy se sami vzdali možnosti se stát Buddhou, avšak jak slyšeli učení Lotosové sútry, zřekli se svého dřívějšího postoje rezignace a a duchovní lenosti. "(Jejich mysli byly dojaté jako nikdy předtím a radostí tančily)". Nagarjuna a T'ien-t'ai (538--597) proto přirovnávali Buddhu k dobrému lékaři, schopnému změnit jed (lenost a rezignaci starých žáků) na lék ( upřímné úsilí o dosažení nejvyššího osvícení Buddhovství)
Toto učení možnosti důkladné změny činí Buddhismus hluboce optimistickou filozofií. Tento optimismus popohání buddhisty, jak hledají přeměnu negativních a destruktivních tendencí uvnitř svého života, stejně tak, jako ve společnosti a v celém světě.