Faksimile rukopisu Lotusové sútry Cambridgské universitní knihovny

Členové SGI následují učení Ničirena, buddhistického mnicha, který žil ve třináctém století v Japonsku. Ničirenova učení poskytují všem okamžité vyvolání osvícené moudrosti a energie Buddhovství z hloubky jejich vlastního života., bez ohledu na jejich individuální poměry. Každý člověk má v sobě sílu překonat všechny životní výzvy.žít hodnotný život a mít pozitivní vliv na lidi,společnost a celý svět.

Hledání řešení lidského utrpení

	1,000 let starý strom v buddhistickém chrámu Seičó-dži, kde mladý Ničiren studoval  buddhismus(Photograph by Clique)

Ničiren se narodil v roce  1222 v Japonsku v čase bohatém na sociální nepokoje a

přírodní katastrofy. Obzvlášť obyčejní lidé enormně strádali. Ničirena zajímalo, proč buddhistická učení ztratila svou sílu, umožňující lidem vest šťastný a plnohodnotný život. Coby mladý kněz, rozhodl se najít odpověď na utrpení a chaos kolem něj. Jeho intenzivní studium buddhistických súter jej utvrdilo v přesvědčení, že Lotosová sútra obsahuje  podstatu Buddhova osvícení a že je klíčem k přeměně lidského utrpení a umožňuje společnosti rozkvést.

Podstata buddhismu

Lotosová sútra ujišťuje, že všichni lidé, bez ohledu na pohlaví, kapacitu či sociální postavení ,mají vrozené kvality Buddhy a jsou proto stejně hodni nevyššího respektu.

Na základě studia sútry, založil Ničiren vzývání (čantování) Nam-mjóhó-renge-kjó jako univerzální pratikování, které lidem umožňuje projevit Buddhovství, které je jim vrozené a dává jim sílu a moudrost  poprat  se a překonat každou nepříznivou situaci. Ničiren pohlížel na Lotosovou sútru jako na prostředek pro lidské posílení-zdůrazňuje, že každý může dosáhnout osvícení a zažívat za svého života štěstí.

Pronásledování

Ničiren byl kritický k existujícím školám buddhismu, které spoléhaly na státní ochranu a sloužily pouze zájmům mocných a zároveň podporovaly pasivitu trpějících mas..Vyzýval feudální představitele a ,naléhal, aby vůdcové přijali zodpovědnost za utrpení obyvatel a učinily kroky k nápravě. Jeho postoj, že stat existuje kvůli lidem, byl toho času revoluční.  

Ničirenovi stížnosti vyvolaly časté prudké útoky pronásledování od militatntní vlády a od zavedených buddhistických škol. Během té doby odmítl přijmout kompromis ke svým principům, když měl uklidnil úřady.

Ničirenův odkaz spočívá v jeho neochabujícím úsilí za štěstí lidí a touhu po přeměně společnosti na takovou, která respektuje důstojnost a potenciál života každého jednotlivce.