Sóka Gakkai International byla založena 26. ledna 1975, ale své kořeny má v Japonsku třicátých let 20. století a tehdejším hnutí vzdorujícímu japonské militantní vládě a její politice kontroly myšlenek. Buddhismus, který členové SGI praktikují, se zakládá na učení japonského kněze Ničirena ze 13. století a jeho výkladu Lotosové sútry.

Od svých počátků, jako hnutí za reformu vzdělávání v předválečném Japonsku, až do dnešní podoby pravděpodobně největší sociálně angažované laické buddhistické organizace na světě, se Sóka Gakkai zakládá na víře v bezbřehý potenciál každého jednotlivce a přesvědčení, že každý člověk má právo na šťastný a naplněný život.

Vzdělávací reforma

	Makiguči (vlevo) se svými žáky

Sóka Gakkai (doslova "Společnost pro vytváření hodnot") vznikla v roce 1930 jako studijní skupina reformních pedagogů. Její zakladatel Tsunesaburo Makiguči (1871-1944) byl autor a pedagog inspirovaný Ničirenovým buddhismem, který se s velkým zápalem zasvětil reformě japonského vzdělávacího systému. Jeho teorie "Vzdělávání vytvářející hodnoty", kterou v knižní podobě vydal v roce 1930, se zaměřuje na víru v neomezený potenciál každého jednotlivce a pohlíží na vzdělání jako na celoživotní snahu o sebeuvědomění, moudrost a rozvoj. Makiguči upřednostňoval nezávislost myšlení před mechanickým biflováním a vlastní motivaci před slepou poslušností. Ke změně nabádal i tehdejší japonské úřady, které považovaly vzdělávání za metodu k formování subjektů, které budou bezmezně sloužit státu.

Odpor proti militantní vládě

	Vězeňská cela, podobná té, ve které Makiguči strávil poslední dny svého života.

Ve třicátých letech 20. století byl Makiguči svědkem vzestupu militantního nacionalismu v Japonsku, který vyústil vstupem země do druhé světové války. Aby glorifikovala své agresivní války, prohlásila militantní vláda šintoismus za státní náboženství a proti všem formám nesouhlasu rázně postupovala. Makiguči a jeho nejbližšího společník Jósei Toda (1900-1958) odmítli režim podporovat a ve své víře ustoupit, což v roce 1943 vyústilo v jejich zatčení a uvěznění kvůli "zločinným myšlenkám". Navzdory přemlouvání, aby své zásady opustil, si Makiguči svá přesvědčení pevně uchoval a v roce 1944 ve vězení zemřel.

Poválečná rekonstrukce

Jósei Toda těžkou zkoušku přežil a několik týdnů před koncem války byl z vězení propuštěn. Uprostřed dopuštění v poválečném Japonsku si předsevzal Sóka Gakkai obnovit a rozšířit její poslání za hranice vzdělávání k úkolu zlepšení celé společnosti. Propagoval aktivní sociálně angažovanou formu buddhismu jako prostředek k sebe-posílení. Razil cestu k překonávání překážek v životě a k probuzení vnitřní naděje, přesvědčení, odvahy a moudrosti. Toto poselství rezonovalo obzvlášť mezi těmi, kterým bylo odebráno volební právo a v roce 1958, kdy Toda zemřel, měla organizace již okolo jednoho miliónu členů. V roce 1957 vyzval Toda svým působivým prohlášením mladé lidi k tomu, aby se zasadili za likvidaci nukleárních zbraní. To se stalo základním kamenem mírových aktivit Sóka Gakkai.

Šíření vize

Todovým nástupcem se stal Daisaku Ikeda, který rovněž ve svém mládí hrůzy války zažil. V roce 1960 se ve věku 32 let stal prezidentem Sóka Gakkai a okamžitě začal budovat základy mezinárodního hnutí. Cestoval po celém světě a podporoval první členy Sóka Gakkai, kteří se jako průkopníci buddhismu Ničirena Daišónina vydali za hranice Japonska. Ikeda také založil celou řadu institucí, které podporují solidaritu a budování míru a jsou činné v oblastech kultury, umění, výzkumu míru a vzdělávání. Pod jeho vedením se SGI rozrostla v jednu z největších a nejdynamičtějších buddhistických organizací na světě, která podporuje občanské aktivity v oblastech jakými jsou hnutí za zrušení jádra, udržitelný růst, lidská práva, vzdělávání a kulturní výměna.

Sóka Gakkai International se dnes skládá z 84 zakládajících organizací a čítá přibližně 12 miliónů členů ve 192 zemích a regionech celého světa.